Výlet na hrad Houska a přilehlé okolí s PFi

Napsal(a) Cody - 14. 08. 2008

Na druhý srpnový víkend roku 2008 byl naplánován již druhý výlet, který byl pod patronací české pobočky Pohanské federace a jako cíl byl zvolen záhadami opředený hrad Houska a hlavně jeho překrásné okolí.

Celý výlet ačkoliv oficiálně začínal v sobotu byl uveden čistě/špinavě (dle druhu dopravy) přátelským setkáním u Airise ve Starých Splavech. Na celou akci Amira a Airis připravili příjemné pohoštění a tak páteční večer byl ve znamení relaxace, příjemné atmosféry a v průběhu večera se vytáhly i kytary a nad ránem někteří odvážlivci (osobně preferuji slovo blázni) se šli vykoupat do blízkého Máchova jezera. Nad ránem lehce sprchlo a tak den mohl začít nádhernou čistou oblohou i hlavou.

Vyrazili jsme navzdory zřejmým Lokiánským tendencím některých účastníků včas neb okolo 10. hodiny nám odjížděl vlak do vesničky Okna, odkud jsme vyrazili na cestu k hradu. Cesta ubíhala celkem příjemně a musím říci, že jsme kupodivu působili jako skupina (byť značně nekompaktní) a cca po půlce cesty mi bylo vyhrožováno, že pokud včas neobjevím otevřenou restauraci, kde se bude moci osazenstvo najíst a napít, pak budu použit jako obětina a předhozen lůze coby ne-chutná krmě. Což mělo za následek, že jsme se kousek před Houskou zastavili v jedné milé hospůdce, čímž bylo učiněno zadost rčení, že ve 12 hodin budeme na Housce, protože jsme ze zmiňované restaurace vyráželi až okolo 12.30.

Příchod na hrad, ostatně jako vždy, vyvrcholil krátkým výstupem do relativně prudkého kopce, který končil u hospůdky příslovečně pojmenované “Na konci sil”. Zde jsme se již nestavovali (kdyby se zase někdo blbě ptal), protože jsme se již všichni (?) těšili na hrad samotný, který byl vzdálen již jen pár stovek kroků. Na hradě většina krom mne, Mab a Eolin se zúčastnila prohlídky hradu (tedy mimo těch, kteří již hrad navštívili) a mezitím se k nám připojil Lupo-Solo (mezi námi přezdívaný Han Solo). A teď už zbývalo navštívit nejkrásnější okolí hradu a to blízký vrchol kopce s nádhernou vyhlídkou (toto místo mám osobně strašně rád a považuju jej za nejsilnější místo v okolí Housky), kde mne neminula slibovaná krátká přednáška o pověstech hradu, jeho energetickém potenciálu a několika teoriích vysvětlující “záhadné” jevy na hradu a blízkém okolí. Navzdory situaci mne příjemně překvapili chápaví a milí posluchači, takže se přednášelo jedna radost. A protože se již připozdívalo museli jsme jít hledat místo na přespání.

 

Na toto nás geniálně vybavil toho času nepřítomný a v Norsku kráčející Lesem kráčející velmi podrobnými alternativami převisů a jiných nádherných míst v přírodě velmi vhodných k přespání. Ale ouha. Netušil před jaké dilema nás postavil. Vybrat si mezi hlídanou archeologickou lokalitou bez ohniště v hustníku a převisem s ohništěm přímo na turistické značce bylo velmi těžké. Nakonec zvítězila varianta číslo dvě a vydali jsme se podél Luňákovy kaple ke Zkamenělému zámku. Ale nevzdávali jsme se, každou chvíli (tedy 2x) někdo z nás vybíhal coby pes čuchač/hledač do kopců prohlédnout dobře vypadající skalní převis. Poprvé marně Jožka (TPM) a podruhé Čistá pláň, která byla velice úspěšná (Čistá pláň/Serene Plain je navzdory zdání člověk a velice milý Zbyněk - tedy muž). A tak jsme se jali škrábat nahoru, kde jsme nalezli nádherný velký převis i s ohništěm a suchým dřevem. Sice některé slabší kusy remcaly cosi o tom, že spadnou a že se skutálejí a že ve tmě nikam nejdou (Zdravím do Rybitví!), ale i tento drobný problém jsme překonali sukovicí (bohužel jsme nenašli decentnější přemlouvadlo) a tak jsme se vybalili a začali se rozhlížet.

Teda hlavně my dva s Jožkou po vhodném místě na pohanský oltář, jehož tvorba byla jedním z cílů této akce. Nahoře na skalní plošině nad převisem jsme našli nádherný vzrostlý a silný buk, jehož okolí jsme pečlivě vyčistili a z březových kmenů a bukové silné větve, coby falického symbolu jsme vytvořili základ oltáře, který byl nadále obložen borovicovou kůrou, mechem a šiškami. No myslím, že to bylo vskutku takové … hezké?

Před samotným obřadem byla přidána ještě svíčka, dýka, kalich, svěcená voda a samozřejmě na ukončení koláče a víno. Po této přípravě jsme se šli zpět dolů navečeřet a při západu slunce, které nás hladilo svými rudými paprsky skrze větve stromů a silné skály, byl obřad posvěcení započat. 

Protože byl celý obřad zasvěcení oltáře věnován duchům a silám místní krajiny, byli jsme po úvodní instruktáži rozutečeni každý na své místo osamotě, kde bylo cílem vnímat, cítit a seznamovat se s duchem krajiny. Následně 5 osob v přípravném týmu, rozestavěných v kruhu na hrotech pentagramu, počalo zpívat chant Cauldron of Changes. To byl návratový signál, kdy kněz s kněžkou posvětili oltář pomocí následujících slov (nebo alespoň hodně podobných):

Shromáždili jsme se na tomto krásném místě, abychom mu vzdali čest a obětovali mu naše dary.
To proto, že milujeme tuto zemi našich předků a záleží nám na ní.
Listí i peří opadá a odvane ho vítr.
Kameny a kosti zůstávají.
Pamatují si nás a zůstavají v nás…
Nechť je požehnáno toto místo, kterému jsme naslouchali.
Nechť jsou požehnáni duchové tohoto místa, kteří naslouchali nám!

Následně vytvořili bránu, kterou každý mohl přinést svou obětinu na oltář s patřičnými slovy. Poté všichni spojeni v kruh jsme začali zpívat chant Cauldron of Changes s nezbytným prvkem gradace (jak už to tak bývá), který vyústil v nárůst energie, známou jako “energy rising“. Poté již následovaly klasicky koláče a víno a velice silný, upřímný a otevřený čas s duchy v kruhu kol silného buku a oltáře. Zbylý večer byl krásně poznamenán atmosférou okamžiku předchozí ceremonie a u ohně krom kentaurů nerušil nikdo klid hnutí ducha. Ti, kteří nevydrželi nápor kopyt, hřív a lidských trupů se po hodině duchů odebrali na skalní převis, kde původně chtěli spáchat hromadnou rituální sebevraždu, ale kentauři je dohnali i tam a tak jim nezbylo nic jiného, než Zeusnout pod hvězdami.

Ráno bylo hezký, nevšední a nesváteční …  a tak po velice příjemné cestě domů se záverečným zrychlením skončila naše komédyje …

Musím říct, že se mi výlet moc a moc líbil a doufám, že i ostatním (podle prvních ohlasů očividně ano).

Další přímé či nepřímé ohlasy na tento výlet:

Kompletní fotogalerie od Amiry, Lupo-Sola a Serene Plain.

PS: Moc děkuji za pomoc při organizaci Jožkovi a za podporu PFi. Děkuju všem účastníkům, že přijeli a byli tak skvělí. Děkuji Housce, že neztvrdla. Děkuji osvěžujícímu pivu, že teklo. Děkuji panu kastelánovi za příjemnou prohlídku. Děkuji bohům a duchům, že tam byli s námi. Děkuji.

Cody

Zanechat komentář